Vypadalo to, že plastovým taškám už zcela odzvonilo, ale pravda je jiná. Sice se už neposkytují zdarma ke každému nákupu v supermarketu, ovšem stále jsou součástí odvětví zvaného reklama. Plast je přitom materiálem praktickým, byť tedy poněkud přírodu zatěžujícím. Jenže už jsme si na jeho používaní zvykli. Pojďme se podívat, jaké druhy plastů se vůbec k výrobě reklamních tašek používají.
Bakelit a igelit
Plast v podobě polyvinylchloridu, zkráceně PVC, jehož obchodní název je igelit, se objevil již v roce 1935. Ještě před tím měli lidé možnost používat vůbec první umělou hmotu, a to pod názvem bakelit. Ten jako první v roce 1907 připravili v Německu. Vyráběly se z něho ozdobné předměty, kancelářské potřeby, telefony. A v současné době jsou výrobky z bakelitu vyhledávané pro svůj zajímavý vzhled jako sběratelské předměty.
Možná se tak někdy budou sbírat i reklamní tašky z PVC. Jejich plocha bývá totiž využívána firmami pro svoji prezentaci, když jsou opatřeny jejich logem a dalšími nápisy. Dnes už se název igelit natolik vžil, že se používá také pro označení plastových fólií, vyrobených z polyethylenu nebo polypropylenu.
Mikroten v maloobchodech i domácnostech
Určitě jste již slyšeli slovo mikroten. Znáte jeho původ? Jedná se o obchodní značku velmi tenké plastové polyethylenové fólie z podniku Granitol z Moravského Berouna. I toto označení zlidovělo. Vyrábějí se z něho také balicí fólie a potravinářské sáčky různých velikostí. Své uplatnění nacházejí zejména v maloobchodních prodejnách, kde se do nich balí potraviny, jako jsou ovoce a zelenina, používají se však běžně i v domácnostech.
Jsou plastové tašky ekologické?
Jedno se taškám z plastu nedá upřít, jsou totiž hygieničtější než stejné výrobky z papíru nebo látky. Je pravda, že rozložit jim v přírodě trvá desítky let, na druhou stranu jsou igelitové reklamní tašky obvykle využívány hned několikrát – pro přenos nákupu, pro uložení předmětů, při recyklaci odpadu a podobně.