A nemáme tím na mysli rozdíl mezi angličtinou americkou a britskou. Myslíme tím angličtinu, již používáme v běžném životě a kterou jsme schopni více či méně používat, ať už jedeme na dovolenou, eventuálně potřebujeme vyřešit pracovní záležitosti. Zaměříme-li se na nejpočetnější skupinu Čechů hovořících anglicky, bude řeč o těch, již pasivně poměrně rozumí, nicméně s aktivními formulacemi se drží spíše v ústraní, popřípadě používají naučené a „jisté formule“, v níž cítí jistotu. Průměr této skupině však velmi vylepšují vysokoškoláci a dnes už i středoškoláci, pro něž se angličtina stala naprosto běžnou součástí života. Znají ji nejen ze školy, ale i ze sociálních sítí, z filmů a z knih. I tito lidé, jež jsou schopni se dobře, popřípadě i velmi dobře domluvit, ale mohou v určitých oblastech života narazit na problém – a sice přeložit z nebo do angličtiny text či rozhovor, který se tomu „běžnému“ a civilnímu v ničem nepodobá. Jednat se může o překlady meetingů, konferencí a stejně tak odborných pracovních textů. Tady se mohou i zdatnější spíkři pořádně zapotit. Continue reading →